|
|
Volnočasový artefiletický program setkávání pro děti mladšího školního věku
VESELÁ, Petra
Tato bakalářská práce pojednává o vzniku a průběhu volnočasového artefiletického programu pro děti mladšího školního věku. Konkrétně se jednalo o sourozence, bratra a sestru, z rozvedené rodiny. Program probíhal formou akčního výzkumu, jehož finální výstup měl vést k celkovému obohacení všech zúčastněných. Program sestával ze čtrnácti jednotlivých setkání, která byla uskutečněna v průběhu sedmi měsíců. Na každém setkání děti výtvarně zpracovávaly zadaná témata, ke konci setkání pak probíhal reflektivní dialog nad výslednými díly. Za celé období trvání programu byl sledován a následně popsán výtvarný posun, ke kterému v tvorbě sourozenců došlo, jakož i posun z hlediska změn v jejich prožívání a chování. Práce obsahuje podrobný popis jednotlivých setkání, včetně vyslovení hypotéz, ke kterým autorka během aktivit s dětmi dospěla. V práci rovněž nechybí sebereflexe autorky a reflexe tvorby a práce s oběma dětmi. V závěru byla navržena některá doporučení pro další možnou práci s těmito dětmi.
|
|
|
Využití pohádkových témat se zaměřením na sourozenecké vztahy se žáky základní školy ze sociálně slabých rodin
PALEČKOVÁ, Adéla
Bakalářská práce se zabývá využitím pohádkových témat se zaměřením na sourozenecké vztahy pěti dětí ze sociálně slabých rodin ve věku 10-11 let. Hlavním těžištěm zájmu je srovnání výpovědí dětí o jejich vztahu k sourozencům a jejich odrazu ve výtvarné tvorbě, konkrétně v obrázcích pohádek se sourozeneckou tématikou. Teoretická část je věnovaná popisu teoretických východisek, které tvoří oporu pro praktickou část. Praktická část je zaměřena na interpretaci obrázků vybraných dětí a hledání souvislostí s jejich výpověďmi.
|
|
|
Vliv sourozeneckých konstelací
MOCKOVÁ, Jana
Bakalářská práce v teoretické části představuje teorie popisující vliv sourozeneckých konstelací a názory některých psychologů na oblast sourozeneckých vztahů. Praktická část mapuje pohled rodičů na povahu a chování jejich dětí vzhledem k problematice sourozeneckých konstelací a vzájemných vztahů, zkušeností s přípravou dítěte na narození mladšího sourozence a s podporou sourozeneckých vztahů. Dále představuje zkušenosti a názory učitelek mateřských škol na vliv sourozenecké pozice na chování a prožívání dětí a proměnu chování dítěte v souvislosti s narozením mladšího sourozence. Výzkum prokázal, že pohled a zkušenosti rodičů i učitelek MŠ se do velké míry shodují a rovněž korespondují s teoriemi A. Adlera a K. Lemana, s výjimkou jedináčků, kde se pohled rodičů od pohledu učitelek i od uvedených teorií do určité míry liší. Také bylo zjištěno, že většina dětí dotázaných rodičů se potýkala po narození mladšího sourozence s určitými problémy, jež potvrzovaly zkušenosti psychologů uvedené v první části práce. Výzkum dále ukázal, že sourozenecké vztahy mezi dětmi dotázaných rodičů jsou převážně dobré a že se rodiče tyto vztahy snaží podporovat poměrně podobnými způsoby.
|
|
|
Sourozenecké vztahy z pohledu dospělého
Krulišová, Julie ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
V teoretické části této diplomové práce shrnuji s využitím odborné literatury některá východiska a poznatky k tématu rodiny a sourozencům v ní, specifik sourozeneckého vztahu a faktorů, které sourozenecký vztah ovlivňují - především sourozeneckým pozicím, věkovému rozdílu, počtu sourozenců a pohlaví. Dále pojednávám o sourozenecké dynamice, především o rivalitě a žárlivosti a o vývoji sourozeneckého vztahu v průběhu celého života člověka. V empirické části se pak věnuji mému kvantitativnímu výzkumu, ve kterém respondenti odpovídali na otázky o jejich osobních sourozeneckých vztazích. Formou testování byl dotazník a byl rozdělen na část dětství a část současnost. Mým cílem bylo více se přiblížit pohledu dospělých a jejich subjektivnímu hodnocení jejich sourozeneckých vztahů v dětství i v dospělosti. Z výzkumu vyplynulo, že spokojenost se vztahem v dětství ovlivňuje spokojenost s ním v dospělosti, zároveň jsou respondenti spokojenější se sourozeneckým vztahem, který mají ve svém dospělém životě, než který měli v dětství (kromě pozice prostředních sourozenců, kteří uváděli vyšší spokojenost v dětství). Převážně pozitivně hodnotí své sourozenecké vztahy v celkovém hodnocení přibližně 80 % respondentů. Více pozitivních...
|
|
|
Souvislosti copingových strategií a posttraumatického rozvoje u sourozenců dětí s postižením
Soukupová, Marie ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Diplomová práce se zabývá aktuálními koncepty zvládání náročných životních situací (copingu) a posttraumatického rozvoje u zdravých sourozenců dětí s postižením. První část této práce pojednává o náročných životních situacích v průběhu života zdravého sourozence vedle dítěte s postižením. Dále zkoumá způsoby zvládání obtížných životních situací a zabývá se taktéž copingovými strategiemi zaměřenými do budoucnosti (proaktivní coping). Práce se zaměřuje i na pozitivní důsledky této zkušenosti v rámci konceptu posttraumatického rozvoje. V empirické části jsou prezentovaná data získaná od 9 respondentů metodami rozhovoru, vyprávění inspirované metodou life-story, dotazníkem PTGI-CZ a dotazníkem PCI. Získali jsme obsáhlá data, která jsme podrobili kvalitativní i kvantitativní analýze. Cílem práce bylo zjistit, jaké copingové strategie sourozenci využívají a zda u nich v důsledku jejich zkušenosti dochází k rozvoji. Největší rozvoj byl sourozenci reflektován v oblastech ocenění života a osobní rozvoj. Za strategie, které sourozencům nejvíce pomohly zvládat náročné situace, označili pozitivní smýšlení a pozitivní přehodnocování situace. Výzkumná zjištění považujeme za uplatnitelné při práci se sourozenci, ať už v poradenství (škola, PPP, SPC) či v oblasti psychoterapie.
|
|
|
Vše pro bratry. Historie rodinného života v 19. století na příkladě rodiny Lamblových
Paurová, Lucie ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Štaif, Jiří (oponent)
Rodina Lamblových patřila k předním intelektuálním rodinám v Čechách v druhé polovině 19. století. František Sudimír se stal významným hospodářským úředníkem, Karel Milan uznávaným hospodářským pedagogem, Vilém Dušan proslaveným lékařem a Jan Baptista zemědělským odborníkem a organizátorem hospodářského školství. Dospělosti se dožilo osm sourozenců Lamblových, čtyři sestry (Marie, Barbora, Eliška, Anna) a čtyři bratři. Všichni bratři založili vlastní rodiny, ze sester se vdala jen nejmladší Anna. Bratři i sestry Lamblovi se angažovali v českém vlasteneckém životě (např. Vilém Dušan byl v roce 1848 politicky aktivní, dopisoval si mj. s Karlem Havlíčkem), sestry pak hlavně v ženském hnutí. Všichni dohromady tvořili po sedmdesát let kompaktní celek. Udržovali vřelé rodinné vztahy a podporovali se. Ani v dospělém věku neztráceli kontakt, sestry svým svobodným či ovdovělým bratrům vedly domácnosti a o bratry se obětavě staraly v místech jejich působení. Tato diplomová práce se mapuje sourozenecké strategie a vytváří obraz konkrétního rodinného života na základě pozůstalostí z Literárního archivu Památníku národního písemnictví, přičemž pro tuto práci byla nejpodstatnější rodinná korespondence, dále deníky, zápisníky a vzpomínky. Cílem je také ukázat, jak významnou úlohu má soukromá korespondence a...
|
|
|
Sourozenci v předškolním věku v mateřské škole
Rindošová, Milena ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Sotáková, Hana (oponent)
ANOTACE: Rodina je místem, kde dochází k prvním sociálním vztahům a vazbám. Každý jedinec, má potřebu kontaktů s jinými lidmi. Ještě před dovršením tří let věku dítěte roste v každém touha být ve společenství vrstevníků. Tyto první kontakty dítě zažívá v rodině se sourozenci a v mateřské škole. Sourozenecká skupina vymezuje osobnost jedince, má vliv na jeho osobnostní charakteristiky a chování. Vědomí sama sebe se buduje prostřednictvím vztahů k druhému. Jakou roli bude dítě v rodině mít, je spjato s mnoha faktory, kterými jsou: počet sourozenců v rodině, pořadí narození sourozenců, věkový rozdíl a pohlaví. Následně záleží na výchovném přístupu rodičů. Vstup dítěte do mateřské školy je velkou životní změnou pro dítě i pro celou rodinu. Aby vstup proběhl hladce, musí být dítě připraveno odloučit se od rodičů, zvykat si na nové prostředí, na společenství vrstevníků, najít si svou vlastní identitu. Jak proběhne vstup a adaptace do skupiny vrstevníků, záleží na stupni socializace předškolního dítěte. V diplomové práci se zabývám na základě poznatků z rozhovorů, dotazníků a pozorování porovnáním schopností a dovedností sourozeneckých dvojic při nástupu do mateřské školy. Ve výzkumu se soustřeďuji zejména na to, zda ovlivnilo adaptaci mladšího sourozence vědomí, že v mateřské škole má staršího sourozence a jakým...
|
|
|
Zdraví sourozenci mentálně postižených dětí očima rodičů
Fialová, Kristýna ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Sotáková, Hana (oponent)
NÁZEV: Zdraví sourozenci mentálně postižených dětí očima rodičů ABSTRAKT: Text se zabývá specifiky ve vztahu rodič - sourozenec dítěte s mentálním postižením. Snaží se odpovědět na otázku, jaká rodičovská očekávání a nároky klade na sourozence rodinná situace a v čem se tyto požadavky liší od přístupu k dítěti s mentálním postižením. Klíčová slova: Rodinné vztahy, Sourozenecké vztahy, Mentální postižení, Výchova a výchovné postoje
|
|
| |
|
|
Vývoj vztahu dospělých intaktních jedinců se sourozenci s poruchou autistického spektra
Havelková, Alžběta ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl zmapovat žitou realitu dospělých intaktních sourozenců lidí s poruchami autistického spektra v České republice. Teoretická část poskytuje pohled na současné poznatky v oblasti poruch autistického spektra a jejich projevů, sourozenectví, vlivu poruch autistického spektra na rodinu obecně, a zvláště poté na intaktní sourozence. V empirické části se zaměřuji na popis a analýzu kvalitativního výzkumu, kterého se zúčastnilo pět intaktních sourozenců lidí s poruchami autistického spektra ve věku 28-29 let. Pro účely výzkumu byl zvolen semistrukturovaný rozhovor, který byl následně analyzován a interpretován. Oblasti rozhovoru se týkaly minulého a současného vztahu informantů k sourozenci s PAS, jejich představ o společné budoucnosti, osobnosti intaktního sourozence či některých životních voleb informantů. Výsledky diplomové práce ukázaly zajímavý pohled na vývoj sourozeneckých vztahů s lidmi s PAS, jež jsou povahou poruchy silně ovlivněny. Potvrdily závažnou míru přítomnosti stresu u intaktních sourozenců lidí s PAS, který pramení z mnoha různých oblastí společného života. Ukázalo se také, že soužitím se sourozenci s PAS byla ovlivněna též osobnost intaktních sourozenců, jejich představy o budoucnosti a některé životní volby. Výpověď informantů přináší také zajímavý pohled...
|
host ::
RSS.